...když se člověk postaví rovně, uvolní se, zadívá se před sebe, usměje se a zhluboka se nadechne...
Už dlouho nesměřovaly koutky mých úst dva dny v kuse nahoru.
Děkuju :)
Hodiny rozhovorů, několik desítek minut smíchu...a vůbec. Myšlenky se konečně rozkutálely všude možně. I tam, kam bych nečekala. Legendární :D
Zapochybovala jsem - konečně!
...a jestli dovolíte, to ostatní si nechám jen a jen pro sebe... :)
Už dlouho jsem se neměla takhle dobře.
Teď bych snad byla v klidu, i kdyby začalo hrát 100 zvířat...
"Co je to s Tebou takhle po ránu...copak máš pochyby o mý lásce..."
Však už je to pomalu zapotřebí...už je na čase dělat smysluplné věci :)
Na třídních schůzkách se naši mimo jiné dozvěděli, že se prý konečně ukázalo, že nejsem jen "učící se stroj"..."During the last couple of days I found out that she's not a study-machine...she's actually a human being. But it's enough."
- to mě pobavilo...je skvělé, jak mě vidí člověk, který mě poznal na začátku školního roku. Je fajn zjistit, že už mě všichni nemají jen za tu uplakanou... Teď jen zajistit, aby k tomu už nikdy nedošlo ;)
...třeba začít shánět IB tituly povinné četby pro český jazyk...
Kdosi kdysi říkal něco o jakémsi "Májovém světě"...to se mi teď taky tak nějak vybavilo.
A s tím jsem si vzpomněla i na tohle: www.majino.wordpress.com - pročetla jsem si tam pár článků a přišly mi tak veselé...úplně jsem viděla ten čajový obřad, tulipány...
Žádné komentáře:
Okomentovat