čtvrtek 4. května 2006

Až pak...

Abych nebyla, jak můj tatínek s oblibou říká: "monotematická", tak zas někdy, až bude co, napíšu...(né...pořád je NĚCO...pořád je to jedno:), přiznávám;) )
So, be happy and smile FOREVER:) Je to asi to nejdůležitější...a chce to spoustu fajn lidí kolem vás(ještě, že je mám:) ), i když nejsou vždycky úplně dokonalí, jsou s vámi...a...už kvůli tomu, že nejsou nejlepší a nejskvělejší, tak budou NAPOŘÁD...

Jasně, že to bude lepší...já tomu věřim;) ...teď ještě se do toho pořádně pustit...
...a nebudu věřit tý pani z jídelny (to prostě pochopí jenom vyvolení...)
Mějte se;)