..., ale prostě asi moc neletím na staré hity Evropy2 zkřížené s podivnými sms pozvánkami na panáka, které čítají 10 slov, z nichž 5 obsahuje pravopisnou chybu, chybí čárka před aby a cíl pisatele je jediný, a to ošahávat vás na tanečním parketu, popřípadě s vámi skončit někde na záchodcích.
Neříkám, že by to stačilo většině mých vrstevnic, ale pár jich znám. A pak znám taky pár těch, které vám celý večer zaníceně vypráví "o přítelovi Fandovi Novákovi" a vy, ač nechcete, lehce zelenáte závistí, protože František je ušislyšně inteligentní a starostlivý a oplývá všemi potřebnými superlativy...
Já bych to viděla asi takhle... Jednou za čas někdy o víkendu bychom šli do kina, čajovny, Trafiky a za slunce svitu na Petřín, na Ladronku, na most nebo do Hvězdy (nebráním se ale ani neznámým parkům kdekoli na světě, když nepůjdu s někým, koho jsem charakterizovala výše - nemyslím tím Fandu).
Dívali bychom se na film a občas se potutelně uculili. Pak bychom si o tom filmu povídali. Pak bychom si povídali. Pili bychom čaj...anebo něco jiného. Dali bychom si pitu...anebo ne. Seděli bychom na trávě pod stromem. Anebo na lavičce, klidně. Anebo bychom ani nemuseli sedět. Ale kdybychom pak třeba začali hrát ty Scrabble, tak bychom si asi sednout měli. Šli bychom klidně brzo, ale i klidně pozdě spát. Navzájem bychom si rozšiřovali slovní zásobu...a klidně i obzory. Takže bychom si povídali. A povídat se dá různě. To dá rozum. (Ten bychom taky měli.)
...zní to opravdu tak náročně? Dobře...nenapsala jsem všechny "podmínky".
Ale asi to stačí, když jsem vlastně celou dobu měla psát o brusinkové marmeládě. I můj společník při pití horkého kakaa uznal, že je hrubá. A kupodivu mi z naší žravé lednice ještě pořád nezmizela. A přitom i z venku vypadá lákavě..., jenže asi ne natolik, aby mi ji někdo zcizil. Kdyby ji ovšem potencionální zájemce, můj vytipovaný zloděj, otevřel a viděl ty celé brusinky a ochutnal třeba jen trochu..., vůbec by mu nevadilo, že je cizí, a hned by po ní skočil. V tomto případě jsem však ráda, že k tomu zatím nedošlo. Brusinková marmeláda je výbornou společnicí na proučené noci, kterých je věru hodně. Výborně chutná i na vánočce, jak jsem se dnes přesvědčila...(a na vánočce z toasteru by chutnala ještě daleko lépe). Už tak překonala rekord v délce pobytu v lednici jakékoli z mnou dovezených potravin, takže se těším, až si tu krásnou kulatou dózu pak někde vystavím...
Musím začít kousek po kousku. Nejde to takhle hrrr s tím blogem po tak dlouhé době. Teď asi zas půjdu usnout...svírajíc jeden potenciálně prosluněný den, který pak ráno nikdy nemůžu najít a většinou nakonec zjistím, že ho mám v kapse županu anebo že v noci spadnul z postele...to ho potom většinou přendám do jedné z kapes tašky s kytkama, aby byl co nejblíže glafické karkulačce, protože tam by mu mohlo být dobře, a když kolem šesté zajde slunko, říkám si, že jsem tu procházku zas nějak promeškala.
Tak tedy dobrou. Do Singapuru dobré. Po tak dlouhé době je možná vážně nejlepší nezačínat od začátku...spíš tak trochu retrospektivně...nebo možná ještě lépe rámcově a roztříštěně. Kompozice in medias res.
Není toho zas tak mnoho, co bych si přála...avšak zdá se to být tak těžce nedosažitelné, až to snad ani není možné.
Říkejme tomu prosluněný den nebo brusinková marmeláda. Skladujme to v noci v hrsti a přes den u glafické karkulačky anebo radši někde hloubš. Stejně po tom všichni nejvíce toužíme a i vy, co píšete ty zprávy s chybami, si nic nepřejete víc, než vaši vlastní sklenici, z které byste mohli lžičkou jíst celé dny a noci a nikdy by nebyla prázdná...a prosluněný den, který by nebyl na míle vzdálený, a když už ano, dalo by se s ním skvěle povídat...klidně i kdyby s vámi hovořil z budoucnosti ;)
1/3/2010 - 2/3/2010
V tomhle jsem asi vážně jiná. Taková rarita, alespoň tady za plotem, zdá se mi. A pořád slepě věřím... Byla jsem dlouho přesvědčena o tom, že je to tak spávně, a dnešek mě v tom znovu utvrdil. Některými věcmi...a nyní už i lidmi...prostě pohrdám. Sbírejte si vaše "zkušenosti" jak chcete, "užívejte si života" a s ním zřejmě i pohlavních chorob do sytosti. Já si prozatím vystačím s dobrou hudbou a dobrým kamarádem. A stejně si myslím, že hledáte něco podobného jako já, jen o tom ještě nevíte. ...a jestli o tom víte, tak se styďte.
Doporučený poslech - Death Cab For Cutie, Someday You Will Be Loved.
