Před chvilkou mi přišel jeden moc milý Velikonoční pozdrav od jednoho frajera s šátečkem...ten mi taky chybí... Tolik jsem toho o něm slyšela, měla jsem tu čest poznat ho a teď...
Jsem zvědavá, jak to dopadne ve středu...Bude to zvláštní. Nedovedu si představit, že by něco takového navrhli naši. Uvidím, kdyby bylo nejhůř, vyřvu se na Vypsané fixe hned pár hodin poté. Snad nebudou hrát Iluzi.
A ta písnička...
Až mě budeš chtít
Až mě budeš chtít, já budu mít,
co žádný nemá.
Až mě budeš chtít, jedenkrát.
Až se budem znát, budem se ptát,
co nás dva čeká
Až se budem znát jedenkrát.
Budem chtít lásku na sto let,
za ní jít a znát ji nazpaměť.
Co může být víc než mít někoho rád?
Najdem svůj ostrov pokladů,
na něm já s tebou zůstanu.
Co může být víc než mít někoho rád?
Až se budem brát, bude znít chór
všech zvonů světa.
Až se budem brát jedenkrát.
Až pak budem chtít - budeme mít,
co žádný nemá.
Až svět kolem nás, jedenkrát.
Budem chtít lásku na sto let,
za ní jít a znát ji nazpaměť.
Co může být víc, než mít někoho rád?
Žádný pláč, žádné trápení,
kolem nás - nikdy už není.
Co může být víc než mít někoho rád?
Budem chtít lásku na sto let,
za ní jít a znát ji nazpaměť.
Co může být víc než mít někoho rád?
Každý den místo zázraků,
stačí nám nebe bez mraků.
Co může být víc než mít někoho rád?
Budem chtít lásku na sto let
za ním jít a znát ji nazpaměť
Co může být víc než mít někoho rád?
Mít rád evidentně nestačí...
Jediný rozumný obrázek (fotku), kterou bych měla zájem publikovat k
tomuto článku, nepublikuji.
Nepřísluší mi to.
Žádné komentáře:
Okomentovat