Cesta není ušlapaná...a to po ní jde panna Marie...

Snad nenastane čas rozpadu dříve než onehdy?! Jestli jsou některé věci ve vztahu kořením, tak někdy se přesolí, přepepří....překoření...ehm, ale o tom psát nechci. Nějak nestíhám všechny ty pocity. Vztek, omluvy; slzy, kapesníky; smutek, nic; pláč, nepochopení a strach...bolest, snaha; radost...z toho, že jsme spolu! A já doufám, že budeme spolu...a taky doufám, že se něco zlomí (třeba i jen ve mně, když asi jen já vidím problém...). "Promiň", to už psát nechci...já bych prostě počkala...a uviděla...a snad je to o nějaké snaze na obou stranách, ne? Vždyť to chce vnímat, chtít a být...
Šílené je, že už se zas těším...těším se na pondělí, protože strašně věřím...a mám chuť se zadívat do těch očí, v kterých jsem chvílemi nebyla schopna nic rozpoznat... Chci poznávat dál.
Chci dál chovat křečka, jak by řekla Barusch;o)

A jinak jsem lítala v kavárně, koukala na filmy, četla a četla, občas jsem propadala zbabělým úvahám a strašně jsem se bála...naučila jsem se španělsky jak se řekne "můj milý;o)" a spoustu dalších nových slovíček. Chtěla jsem taky psát, to se mi nějak nepoštěstilo, jelikož do toho buď vždycky něco přišlo a nebo to prostě vážně nešlo, i kdybych chtěla sebevíc...
Jo a taky jsem byla nařčena z chování "against rules" a to jsem prosím přitom vůbec nic neudělala! Drby a pomluvy se nesou zvlášť za pletivem dost rychle... U brány něco někomu pošeptáte a než volným krokem dojdete ke kolejím, ví to půlka školy...nezáleží na tom, jestli někoho vyhodili, což ovlivní všechny a nebo jestli má někdo novou podprsenku, což možná neovlivní nikoho...:D

Ehm, jak by řekli někteří, dokonce dneska i moje babi, "Co si budem povídat?"...no, snad vůbec něco;D

Nu, tak ještě pořád žiju, dýchám, dokonce jsem včera tancovala rumbu v tanečních, což je mimochodem jediný tanec, který mi alespoň trošičku jde;D, jinak jsem po mamince-tzn. úplný poleno.

Touha.
Chtíč?
Touha spojit dech,
nedýcháme spolu naposled?

Jemnost.
Zalíbení?
Něha milovat dotek.
Co já vím, dotýkáš se naposled?

Cit.
Láska?
Zda cit či láska, políbit na šíji...
nevím, lásku cítíš, jako tehdy?

Pochybnost.
Malichernost?
Chceme přiblížit sen
nevím, pak usmívat se budem...?

Na okamžik dýchat v nekonečném spojení...
pak třeba zemřít jen pro malé pohlazení....

Pro dnešek končím, nic víc mě nenapadá...nějak to nejde, budu ještě muset připravovat prezentaci o kolenchymatických nebo parenchymatických buňkách...prostě o stonku. Třeba si k tomu budu zpívat "Should I stay or should I go";D a k tomu si ještě můžu připravit přehled rodinných příslušníků na španělštinu...zaměstnat se, hlavně se zaměstnat!