Léčení s úsměvem...(bílým?)

Bohužel jsem se tento víkend neviděla s Miši...k tomu se také potýkám s kašlíčkem a rýmičkou, což ale nebude těžké, jelikož je veselá mysl půl zdraví a čistota také, takže to máme zdraví celé:) A já jsem momentálně strašně vysmátá a myslím, že i docela čïstotná, takže vlastně už i téměř uzdravená;)

Sice ne Miši, kterou snad uvidím ve středu, ale viděla jsem bzumíka, jenž si se mnou a s dalšími dala sraz pod koněm, kde jsem viděla mnoho ímařů a počkala jsem si půl hodinky, dokud všici nedorazili. Pak jsem se i přes bolest v krku vydala s nimi a s bzumíčí růží na procházku Prahou, jejiž část jsem opět prošla i v pátek s tím, co je před N...dokonce jsme zakotvili na lavičce ukradené v Letenských sadech, kde jsem na chvilku zavřela oči a jen tak si užívala toho pocitu bezpečí a štěstí ve velké košili, aby mi nebyla zima:o)

Miláčik mi odešel spolu s otcem na tenis, kterým teď žije téměř každý (dokonce i já jsem si zapnula k psaní televizi;D ), takže jsem se s ním zas na necelý týden rozloučila a uvidím ho až ve čtvrtek...Tentokrát totiž pojedu na prodloužený víkend opět do háje:/ Do toho ošklivého černého a vzdáleného města. Naštěstí s babi, s kterou půjdu do divadla, takže aspoň něco...a bude tam miláčik, i když s tím moc nepočítám, protože zas bude jenom kopat do míče, což je v posledních několika měsících jeho jediná oblíbená činnost. Strašně mě ale překvapilo, že mi v pátek zavolal a sám na mě čekal na konečné, aby mě doprovodil domů:), kde na mě čekaly oblíbené (nejen v naší rodině) ony kultovní těstoviny s tuňákem;)

První týden za pletivem proběhl v klídku a pohodě, bylo mi nádherně, ale uvidíme, jak se to všechno bude vyvíjet dál...Jsem si jistá, že zas za chvilku budu nadávat, tak jen doufám, že si vzpomenu...;) a budu zase OK:) Teď už mám podepsaný vycházky, v krku mě bolí o něco méně a smrkám a smrkám, tak už to snad bude lepší a lepší...

Doma vařím, přesazuju kytky a zrovna se chystám jít posbírat prádlo, protože za hodinu už pofrčím na bus a busem do Bejbic a tam...:o) Tam je všechno, co potřebuju, kromě Prahy, Miši, babi a miláčika, no... Takže dnes jen takhle krátce, jelikož času není nazbyt...jak doma, kde musím odpočívat, léčit se a makat...tak ve škole, kde je vždycky co dělat, že?

Zatial;)

Mimochodem, jak už jsem se zmínila v tom mém "veselejším koutku", zadáním názvu jednoho chemického prostředku pro dobrou náladu do vyhledávače mé oblíbené obrázkové stránky, vyjede spousta zajímavých fotografií a grafik nebo jen takových čmáranic či dokonce básniček, které se nějak vyjadřují k této bílé tabletce...Docela mě překvapilo, jak je tento prostředek znám...tak jsem si nějaký ten obrázek půjčila;)