Ach, to jsem ale vyrostlááá;)

Jsem strašně rozumná...a taky jsem si přečetla, že bych si měla užívat, dokud jsem mladá, abych pak měla na co vzpomínat...prý...;D Hmmm, pořád mi říkají, ať beru většinu věcí s nadhledem a nezamýšlím se nad věcmi, které nemůžu změnit...a naopak, abych dělala vše pro to, abych ovlivnila ovlivnitelné...a vyvázla ze všeho co nejlíp...(využít, zneužít, zahodit...-ehm, zas taková svině nebudu, z toho si jen děláme srandu;) ) Jo a taky mám prý právo dělat chyby a nezamýšlet se nad "coby-kdyby" (až na to, že tohle je přesně můj styl, tak je to úplně jednoduché...:D ) a mám se naučit vrhat se do všeho pohlavě (nebo aspoň do něčeho...)...
-tzn.: Měla bych se změnit úplně nebo by vám to ježišmarjá stačilo jen trošku? Jak je libo...řekněte si...Mája se přizpůsobí...
Ale teda zjistila jsem, že fakt všechno pitvám a strašně rejpu, když můžu... No, posuďte sami...;D:

Zas po dlouhé době jsem koukala na Večerníček, protože babi hídala dalšího klienta;)
Poslední dobou vážně myslím na to, že je asi nejpohodovější a svým způsobem i nejkrásnější umět nepřemýšlet nad tím, o čem stejně dopředu vím, že je to něco, čemu se dříve či později budu smát nebo si na to s úsměvem vzpomenu...
..., ale zpátky k tomu Večerníčku...podobně jako u Hurvínka, který ale trvá déle a můžu si ho pustit kdy chci, i u Večerníčku se uvolním, na nic nemyslím a maximalálně si vzpomenu na školku nebo na to, jak brácha miloval Vojtu, Kubu s Matějem:)
Tento měl ale pár chyb;)...tedy alespoň pro mně ano:)
Dítě, ale ani důchodkyně si toho nevšimne, ale mě to úplně praštilo do očí! Tento týden již druhé "znamení", které jako by říkalo: "Pozor, nedělej to!...nepřeháněj!";)

"Človíček", který měl představovat pračlověka v primitivních podmínkách, ukazoval, jak se člověk vyvíjel a vynalézal dnes již normální věci bežné každodenní potřeby...
Taky tedy:
1. Človíček byl bezpohlavní...
-hýždě byly zobrazeny, ale nic víc...No, nejspíš to byl chlap;D
2. My jsme se vždycky učili, že pralidé žili v tlupách...tenhle chudáček s šedejma vlasama žil sám a jedinou společnost mu dělal toulavý pes, jenž přišel jen, když měl hlad a občas vykoukla z díry myš...(mimochodem, měl barvu jak křídovej papír, takže se asi neustále musel drhnout, což v jeho údajných dobách asi taky moc dobře nešlo, ne?)
3. Jelikož myš sežrala maso pro psa, dostal pes hlad. Byla zima, venku sníh-tento díl byl o tom, jak pračlovíček vynalezl komín a následně pec... Človíček chtěl dát psovi najíst, a tak mu nejdřív nabídnul cibuli...pes se rozbrečel. Hned na to se človíček ale objevil s banánem!!! Hmmm...jak může vyjít z chatrče, která je zapadlá ve sněhu a přinést psovi banán??? Všechno dopadlo tak, že někde sehnal obilí (asi ho pod tím sněhem vyšlechtil, či co... ;D ), protože pes nechtěl banán (ani bych se nedivila, kdyby v tomto večerníčku, který vypadá rádoby poučně, psi jedli banány...). Pak tedy upekl chleba, který společně snědli...
-Nakonec pes na děti i na mě i na babi mrknul, Kosma řekl, že už se těší na další díl a zazněla obvyklá bleděmodrá znělka...:) Nu, buď jsem náročná divačka, nebo hnidopich a nebo už to prostě není nic pro mě...

V pátek už jsem večerníčky nadobro vzdala, ale na dobrou noc jsem se vydala na koncert:) Město lahodného moku, spousta drbů a keců s mírným pařmenem a Jenem se zlatými vlasy;) ...k tomu veselá paní, která někdy neuměla myšlenku opustit a jindy zas třeba udržet;) a byla jsem ráda, že jsem na chvíli změnila ovzduší a absolutně (téměř) jsem si provětrala hlavu:)
Dvě hodiny "pohupování se do rytmu" (záměrně nepoužívám slova "tanec", jelikož to by bylo přemrštěné, zvlášť, když tancovat vážně neumím;) ), Gábina a totální výmaz všeho (alespoň na chvíli...). No a pak jsme si ještě dlouho do noci povídali, dokud jsem vážně konečně neodešla do pokoje spát, jelikož už jsem skoro nevnímala, když mi kluci vyprávěli pohádky...vím jen, že jedna byla o psovi a druhá o kohoutovi...a obě byly takové, jaké asi tak ti dva mohou povídat...;D
Děkuju za krásné (necelé) dva dny:)

A zítra dámská jízda s Miši a pak mi přijede bráška:o) Pěkně vodnice, smích a velmi vážné rozhovory...no a potom hurá na nádraží, pozdravit máti a zvednout nad hlavu miláčika, protože se mi po něm strašně stejská:o( No, není to špatné...další vyhlídky mám též;o) Už sa těším:o)