Ne, nebudu barvit do ruzova ani do cervena;o) mozna si jen nalakuju nehty;)

Ehm, temer nostalgicky a bohuzel opet bez hacku a carek vzpominam na minulou stredu...Na to, jak jsem sla spat s usmevem na rtech...

Slyset ten hlas..., kterej je vlastne taky medovej:o) Vybavit si ten deckovej usmev a medovy oci...Poslouchat, jak tuka neco na klavesnici...a pak kdyz mi neco vypravi...a pak zas neco kecam ja...a...potom se zacne nadherne smat, uplne jako bych byla s nim, vidim ho pred sebou. Vazne mi chybi. I kdyz na chvili oba mlcime, jsem s nim, posloucham, co se tam na jeho strane mikrofonu deje a uvedomuju si, jak moc se mi styska a jak bych mu chtela skocit kolem krku..., ale stejne pak mam dobrou naladu, jdu zpatky do skoly s usmevem na rtech, zamilovana...Vsichni kolem jsou divni, ale to je jedno...Koukaji se na me jako na exota. Z jejich pohledu cisi otazka: "Jak se muze takhle bezstarostne culit?", zavist... "No, to byste museli byt taky takhle stastne zalaskovani a vyslechnout si par krasnych slov na sklonku dne...", odpovim jim v duchu...

-krasa, ne? Do hlavy se mi mezi mnoha nadhernyma myslenkama dere i tahle: "Vsak on te ten smich prejde!!!" ...ALE zatim bych si ho milerada uzila, tak mi ho, prosim, nekazte...jak vy, myslenky moje, tak zamracene xichty a vecne stezovani;)

Ano, presne na to ted myslim..., ale nerada bych svuj blog barvila do ruzovo cervena, po te hruzne zkusenosti z cervenou knihovnou;D Kdyz tady tak pro zmenu sedim v te internetove kavarne a premyslim, co budu delat cely tyden, kdyz uz jsem vcera odpoledne hned po prijezdu stihla projit centrum a dneska se mi podarilo nakoupit vsechny darky (samozrejme ne ten pro otce, protoze pro toho me nikdy nic nenapada, kdyz ma vsechno a vetsinu toho, co chce si v pristich mesicich stejne koupi-tyto veci, ktere se chysta si koupit, by z meho kapesneho asi financovat nesly;) )...vyslo mi z toho meho zarputileho premysleni to, ze jsem automaticky otevrela blogger.cz a zacla jsem psat novy prispevek. Mezitim jsem jeste stihla mrknout na oba maily i na nase tridni "spoluzaky", ale stale me nenapadlo nic krome toho, ze zitra provedu po nejdulezitejscih ulicich Vidne nejaky cesky dylinky, co prijely na dalsi turnus... Ehm, jsou to holky typu "Hej, coze???"; nosej sukne, z jejichz latky by sel tezko udelat pasek; rozebiraji laky na nehty a ctou BravoGril...takze si s nima vazne nemam o cem povidat:D ...-napadlo me, kdyz jsem s nima poobedvala, ze bych si mohla udelat pruzkumny tyden...Zjistit, jestli je nejake klicove pravidlo, co vsechny tyhle dyli spojuje, krome tech vnejsich a slysitelnych znaku...(napr.: socialni skupina, detstvi...pokud uz nejsou tak zdeformovane, ze by i o tom povidaly vsechny stejne...). Nakonec mi doslo, ze necely tyden, ktery mi jeste zbyva, na to nestaci, protoze si je tezko dokazu tak ziskat a tolik dulezitych veci vypozorovat...zaroven ale musim uznat, ze bych asi vice nez tyden neprezila;D - mozna proto se o tom nikde nedoctete a nikdo do toho nerejpe vic, nez je vtipne...;)

No, takze to je asi tak to, co jsem od vcerejska nashromazdila v hlave za myslenky... Proste v ramci toho, ze planuju, cim bych tak mohla zaplnit tyden, kdyz jsem v te nadherne a slevami prolezle Vidni, neustale se uchyluju ke steskum a veselym vzpominkam...posledni byla na rozhovor pres Skype... ta predtim byla tak silna, ze jsem diky ni dokonce napsala specialni stranku do sesitu...boooze;D

Vzpominala jsem na sluncem prozareny destivy den pod stromy ve Hvezde...jak jsme se tam prochazli, pak jsme si sedli a oba jsme tak ruzne vzpominali na to, jak jsme byli mali (coz stale jsme), potom jsme se sli zase projit podel zdi a pak se rozprselo a my jsme zalezli do toho nejnapadanejsiho listi pod ten nejhustsi strom, ale stejne jsme vylezli uplne durch promoceni... Byli jsme spolu dlouho, ale porad to nebylo dost...bylo to prvniho cervence...od te doby jsme se nevideli a jeste se pekne dlouho neuvidime...:o(

-Blbnu z nej,kdyz jsem s nim... i z toho, ze jsme spolu uz tak dlouho nebyli, takze pak pisu takovyhle blbosti:

Jak rozdilne...a presto nam to celkem klape;o)

Mluvili jsme O SLUNCI...

Co je to slunce?

Ja jsem myslela na zari...

On na mraky.

Mluvila jsem o pihach...

On o prazdninach.

Videla jsem svoje pratele...

On videl nejaky bazen.

Myslela jsem na paprsky a duhu...

On na solarni panely.

Vzpomnela jsem si na nej...

Hadejte, na jaky elektronicky pristroj si vzpomnel on???

Ach ty asociace...O:-)

-mimochodem, tohle se nestalo...jen jsem si tak hrala se slovy;) - takze XYne, promin;o)