Úúúfff, ach, ech...chichichi;) a další citoslovce kulturního týdne;)

Celý týden žiju velice kulturně, vedu spolubydličné rozhovory (ještě, že tu svojí spolubydlící mám:) a pilně se učím jejímu slang...Co takhle třeba slovo "zlák"?), usmívám se, směju se, poskakuju, lítám, padám a tak...Taky ještě kreslím deštníky:o) "Against Rain (s obráceným "Rkem") a naslouchám Hrošokožci;)
...úterý: ...poslední dobou říkám věci, které říkat nechci, neumím vyjádřit věci, které naopak říci chci...Mívám podivné myšlenky a kreslím bizardní deštníky...
-tak i takhle to vypadalo (výjimečně;) )

Zase se snažíme celá škola prolézt nějakým šíleným testem z angličtiny. Má tak dlouhoou zkratku (kterou si nepamatuju;) ), že by snad vůbec nevadilo, kdyby se říkal a psal jeho celý název. Je založen na přečtení jakékoli knihy (samozřejmě v aj) a na vypracování všemožných portfolií a dalších užitečných věciček. Neváhala jsem a vybrala jsem si svou oblíbenou klasiku, ke keteré se mohu stále vracet (tak trochu i z lenosti, přiznávám:) ). "The Little Prince" . Zbožňuju ho;), inspiruje mě, neustále mě poučuje a doufám, že i malinko zdokonaluje jako člověka...I díky němu je Mája Májou (promiň spolubydličko;D ). Mám za sebou kapitolu BAOBAB=problém, trny na kytkách, asteroid B612 a další z oblíbených metafor... Při kapitole pět (babobaby), vzpomněla jsem si zase jednou na Afriku a na to, jak jsem se tam při focení těchto tři sta let starých obrovitánských stromů rozvzpomněla a následně i rozepsala perem s kravičkou do linkovaného sešitu...Tenkrát jsem si napsala něco ve smyslu "bouřlivé asociace" aneb, když se řekne BAOBAB ...Vybavil se mi rozhovor o zametání problémů pod koberec a člověk, který mi o tom poprvé dokázal říci do očí.; samozřejmě Malý princ; rozrostlé kořeny problému (teď bych to nazvala tečkami a puntíky na čárovém kódu v hlavě); slunce za baobabem; slon, který baobaby ničí a požírá...nebo aspoň oklešťuje...;a tak;)
Šlo by tedy nejen nazvat knihu: "Přála bych si pštrosem býti", ale i "Nebo třeba slonem býti, s baobaby bojovati" :D
-radši ne, nechala jsem se unést;D
-a ta fotka, tak ta je "by Marí"

Další z kulturních vložek bylo kino. "Doktor Divnoláska"...jo, zasmála jsem se, akorát kdybych nebyla tak unavená...
Dneska jsem po druhé zhlédla (dokoukala) "Společnost mrtvách básníků"...následovala diskuze o sebevraždě, v průběhu filmu několik lidí uronilo několik, či více slz (já ne, možná jsem je měla v očích, ale spíš jsem měla divnej pocit a několikrát mě zamrazilo). Znovu a znovu musím říct, že ten film je fakt perfektní...
Po zamyšlení se nad sebevrahy, odebrala jsem se do jídelny, abych rozdala všechny sýry ze svého talíře (kromě hermelínu), a abych ochutnala barevný připálený koláč...Měla jsem z těch potravinářskejch barviv trošku zelenej ret:) a spálený je na krásu (která by se mi (už konečně) zatraceně hodila;D ).

Celý týden si taky, jak už jsem se zmínila, nesmírně hezoučky a ne vždy hlubokomyslně povídám se svou spolubydlící:o) O zahormonování; o zlácích; o tom, jak jsme byly malé; o šilhání; o všem možném ostatním a o spoustě dalšího...Třeba denska jsem sice byla na krátké procházce pouze s imaginární spolubydličkou, ale nevadí, stejně tam byla se mnou;)

Zítra znova a zas jedu do Bratislavy, tentokrát s Miší...pak pojedu s rodinkou (a s Miší) na hory, takže když bude potřeba, budu zas týden psát jenom na linky, řádky a pod ně a mezi ně...budu si kreslit spirály otazníky a deštníčky...či jiné infantilní obrázečky...Jenom si na to nezvykejte, že tady týden nic nebude, abyste se pak nelekli (vy, mám pocit, že už stejně neí (a nikdy nebylo;D ) žádne "vy", takže to sem píšu naprosto zbytečně...).
Jsem na zítřek celkově zvědavá, prootže kromě jiného a cestování, musím taky sehnat dva dary k narozeninám a stihnout spoustu odjezdů různých autobusů...
Až bude příležitost, tak podle Patriciiny rady pobudu pár minut v solárku, zas budu o něco hnědší a třeba se mi rozšíří MickeyMouse smile:)

Mimochodem...Před chvilkou jsem byla vylekána vřeštící opicí, ale je to lepší, než když po mně včera byla hozena:D
...a taky potřebuju, potřebuju, potřebuju..., aby to ten XY konečně pochopil, zahnal, uvěřil a tak...jéžiš, jak já bych si to přála:o) Vždyť to je vlastně jako kyslík a život...každým nádechem trošku umíráme, ale bez nadechnutí bychom umřeli hned...kyslík je to, co nás zabíjí...


Člověk si uchová první lásku - dokud nepřijde druhá. (Francois de la Rochefoucauld)

Odpouštíme, pokud milujeme. (Francois de la Rochefoucauld)

Vady svých lásek vidíme až po vystřízlivění. (Francois de la Rochefoucauld)

-Ano!