Dneska, včera, předevčírem...pozitivnosti se meze nekladou:)

V následujících třech odstavcích znamená "dneska" včera a "včera" předevčírem;) Pak už je to zas normální;)

Tak popřálo mi vcelku hodně lidí...brácha mi koupil krásnej hrneček s medvídkem (jak jinak než střapatym...ten se asi asociuje všem, když mi kupujou dárky...). Mr. XY mi neřek´ ani táááhni:D a "IJ", kterému jsem já mimochodem popřála, tak ten se na mě taky vykašlal..., i když...vlastně byl v těch titulkách, takže třeba ne:D ...no...neřešim to, je mi to fuk:D

Jsem v Bratislavě, jsem nemocná, jsem znuděná, jsem unavená...samé pozitivní věci...Je mi 15..., takže si musim kupovat jízdenky za 20Kč, dostanu ten barevnej papírek s mojí otřesnou fotkou a ještě bych našla spoustu dalších pozitiv...

Včera na plese to bylo fajn:) Přišel jeden z mých oblíbenců, pan Petrov. Mr. Čára to pořádně rozjel a myslím, že se to vlastně tak nějak celkově povedlo. XY přišel a odešel, padaly mi šaty, moje spolubydlící měla divnou náladu a pár lidí mě trošku štvalo...nepřišel pan S., nevadí...bylo to hezký:) Dobře jsme pokecaly/i a večer jsem dobře a rychle s kašlem usnula...

-...hmmm...tak tohle všechno a ještě mnohem víc mělo být publikováno už včera...Seděla jsem tady u toho počítače asi v půl desátý večer, ťukala a ťukala do klávesnice a najednou šííílenej řev. "Vypadni!!! Vypadni!!!"-to asi abych si to líp zapamatovala. A ještě řval...a já už nevnímala. Jenom jsem se natáhla na postel (ještě jsem stihla uložit těch pár řádek, co jsem vyťukala) a dala jsem si hlavu pod peřinu. JO! Tak podařilo se jim přivést mě k slzám i na moje narozeniny! Juch! Měli by to oslavit! No byl mi z toho pěkně na nic. Už jsem nekomunikovala. Zapnula jsem mobil bez signálu a spustila tu infantilní hru...Udělala jsem další rekord, soustředila jsem se jenom na ty pitomý barevný divnosti a broukala si k tomu nějakou šílenou písničku (asi Kurta). Pak jeden ibalgin a pak spááánek...až do rána...:)

A dneska? Před chvílí naši odjeli. Jsem tady jenom s bráchou. Než přijedou, musím zmizet od počítače k posteli. Když člověk kašle a tak, tak si asi nesmí vypalovat oči. Mohlo by to pak dopadnout jako včera. Moh´ by mi vypnout počítač, zařvat...a já bych se rozbrečela a strčila hlavu pod peřinu (ježiš ti pštrosi maj´ ale štěstí!)...

Žádnou velkou hlubokomyslnost dneska nenapíšu...Dík za všechna ta přání;)...dokonce bylo jedno ze Slovenska na blogu:) Děkuju za hrníček se střapatym medvídkem; za zklidňující sprchovej gel; čaj pro uvolnění mysli a relaxaci; padající plesový šaty, boty, z kterejch mě bolely nožičky...; modrý z nebe i za tu pohádku o prasátku:) Hmmm...no super...je mi 15...a co s tim??? No, prej se na něj mam vykašlat...to se vám lehce řekne...:( ;)

Tři muži kalí štěstí průměrné ženy - jeden, jehož marně získává, druhý, jehož se marně snaží zbavit, a třetí, který se chce zbavit jí. (Helen Rowlandová)

-možná jsou to dva v jednom;)