Za co???!!!???

Na fotce jsem s babičkou...není sice moc kvalitní, ale vystihuje to přesně to, co jsem chtěla:)

Kdybych věděla, že jsem něco udělala špatně a nebo jsem někomu ublížila, bez řečí a otázek bych se šla omluvit. Kdybych si to všechno uvědomila... Už pár dnů přemýšlím nad tím, co jsem udělala a jak...Co se vlastně stalo, že s tím nemůžu nic dělat...Prostě jenom nepoběžím a nezačnu se omlouvat, když jsem si naprosto jista tím, že jsem to takhle říct chtěla a nikomu jsem tím ublížit nemohla. (Nikomu až na jednu osobu, která na mě paradoxně skoro naštvaná není...) A teď mi je líto, že jsem zůstala nevyslyšena, nepochopena a nejspíš mi nebylo uvěřeno... Toť story minulých dnů...

Koukám se dopředu (musím přece poslouchat tatínka...). Před chvilkou jsem se s otcem skvěle pohádala. Takhle už se nám to opravdu dlouho nepodařilo...Většinou mě rozbrečí máma...teď už boduje i on! Neustále nechápu, proč mi vlastně tohle všechno říkal...Co by za to jiní rodiče dali? Našim se nelíbí, že si chci vzít na dovolenou učení...Tak to už je vrchol! Taky jsem se na to mohla vykašlat, pak přijet dostat špatný známky...a o co, že bych to pak doma daleko víc schytala! Nevědi, co maj, co chtěj...já už fakt nevim... Ve čtvrtek letíme (naštěstí s babičkou!) do Egypta... Nemůžu se dočkat moře, sluníčka, bazénu, jídla...všeho... Relax, babička! Naši budou chodit doufám co nejčastěji na golf (já se svojí oteklou nohou asi ne;)...), takže s nima budu jenom...mno...jenom celej zbytek dne:/ , ale nevadí! Bude tam babička...Předtím je trošku chápala a zastávala se jich...včera a po tomto telefonátu už i dneska se se mnou shodla na tom, že teď už jim opravdu nerozumí ani ona, a to taky byla a je rodič...

Dneska jedu do školy a vůbec se mi tam nechce...Stává se to málokdy. Minulý týden jsem se tam těšila úplně šíííleně. Teď se tam skoro bojím jet. Uvidíme...Všechno se to na mě bortí a to ještě od čtvrtka nebudu moct týden psát:( ...Až se vrátím absolutně nebudu nic stíhat a po nějaký Máje ve škole ani nikdo nevzdechne...

Zbožňuju mojí babičku, zbožňuju mojí babičku, zbožňuju mojí babičku!!! Je to nejlepší ženská pod Sluncem, za Sluncem...ve všech galaxiích...v celym vesmíru a ještě daleko za nim:) Je to prostě MOJE BABIČKA:o)
Povídala jsem si s ní srašně dlouho, zdrbly jsem co jsme mohly...a pak jsme si naložily plný misky čokoládový zmrzliny:) Dovedete si představit něco lepšího? Babička se na mě nevykašle, babička se se mnou nepohádá, babička se na mě nenaštve, babička mi věří...babičkááá;) Co bych bez ní dělala? Komu jinýmu můžu zavolat v půl jedný ráno? Jenom u ní můžu 100%ně spoléhat na to, že prášky na nespavost zabírají až později:), a že i kdyby si je vzala, tak můj telefon ji probudí a bude milá:)...
Takže jsme se spolu vysmály všem problémům a výchovným metodám... teď se můžu v klidu odebrat psát všechny slohy a domácí úkoly...

A včera tady byla Míša...A bylo to úžasný!!! Ještě, že jí mam...S čokoládou, s velkym hrnkem horkýho voňavýho čaje, kterej spíš odvodňuje ( ;D ) ...Pohled z reality je důležitej...Díky Míšo:o) Vždyť přece moc dobře víme, že se čokoláda na vaření nevaří!!! To by byla škoda!!!

Z čeho odvozujete privilegium a moc rodičů, když ačkoli jste starý člověk, děláte věci horší než vaše dítě? (Decimus Iunius Iuvenalis)

-mno...???