Všechno je OK, kočička na poličce...jenom se nedostavuje pocit těšení se...

Na cestu pobyt v Bratislavě, přibalila jsem si pro jistotu dřevěnou kočičku. Minulý rok stála na poličce, teď se mnou cestuje z domů do školy a zpátky. Oblíbila jsem si jí. Říkala jsem si, že jí tady budu hodně potřebovat...teď stojí na poličce a já se asi malinko mýlila...Ve škole bude důležitější (podle momentální situace tak soudím...). Pověsila jsem prádlo, uklidila nádobí, vybalila nákup, dala prát další pračku...a nic se neděje...

I když v rozpacích, musím konstatovat, že je všechno docela OK...Nikdy bych neřekla, že se dokážem doma takhle dlouho nehádat...(teda né, že bychom se vůbec neporafali, ale zatím nebyl důvod k slzám či k zavírání do pokoje...ani moc nekřičeli...). Jeden z důvodů bude ten, že jsem v Bratislavě, kam za nima moc často nejezdím...Další by mohl být ten, že jsem byla minulý víkend ve škole...A možná to bude i tím, že jsem vděčná za jakékoliv odreagování, takže jejich kecy na mojí osobu nevnímám...K tomu se váže bohužel i ta skutečnost, že asi poprvé cítím, že se mi do školy vůbec nechce...:/ ...Vůbec, jako vůbec...Zas přijdou akorát nervy. Beru s sebou hořkou čokoládu, IPod a comp...budu se snažit, aby bylo všechno fajn a fpoho...

Takže za tu dobu, co jsem v Bratislavě jsem si stihla nechat obnovit barvu na vlasech, nakoupit s mámou, zajít s našima na golf a poznat, že můj bratr je jedinečný a úžasný (věděla jsem to už předtím, ale teď to vím ještě líp;) ).
Na golfu mi to šlo. Když jsem sečetla výsledky, zaradovala jsem se a první, co mě napadlo, bylo to, že štěstí ve hře by mohlo znamenat, že štěstí v lásce není zaručeno:) V duchu jsem si řekla juchůůů:) Doufám, že budu vyhrávat ještě dlouho;D To bych teď potřebovala:D
A zpět k bráškovi:o)...Byla jsem u něj ve škole. Vyzvedli jsme ho a první otázkou bylo, co měl k obědu. Nepamatoval si to. Nepamatoval si ani co dělali ve škole:)...V tomhle je stejný jako všechny děti...a nebo určitě jako já. Pamatuju si, že když se mě v první a ve druhý třídě někdo zteptal, co bylo k obědu, tak mě ta otázka strašně otravovala, a ještě k tomu jsem si většinou nemohla vzpomenout...Nakonec řekl, že měli nějako kaši s masem. Ptali jsme se, jestli byla bramborová...zamyslel se, a pak odpověděl, že ne..., že to vlastně ani nebyla moc kaše:)...Je legrační:) Je to můj suprovej bráška;) Zpívá nahlas Californication a další hity RHCP a je s ním švanda:)

Komunikuju mailově...ještě že tak...Je pravda, že bych tady asi dýl než čtyři dny bejt nemohla. Tohle bude bohatě stačit...Musím ale uznat, že bych pak klidně ještě pár dnů (dlouhý pár dnů;) zůstala s babi v Praze...)


Optimista je zastánce učení, že černé je bílé. (Ambrose Bierce)


-:D to se mi líííbííí;D