Néééééé...PROČ, strach, bojim...chytnu sama sebe za ruku...a promluvím si s dřevěnou kočičkou...polštář mě snad nechá, abych ho objala

PROČ!?! Proč jsem se zamilovala?!? Vždyť mi to říkal...říkal mi, že v týhle bublině si nemám na nic hrát! Tady je každej sám za sebe a dva jsou moc! A ten silnější, ten co umí všechno ignorovat, se nakonec směje naposled....a...vyhrává!

Už se jenom třesu..., ale zato pořádně...Ze spaní mě probudil takovej pocit práznýho místa. Bránila jsem se slzám, ale nakonec mi došlo, že se jim radši budu bránit až vylezu z pokoje...Jeden velkej výkřik do světa, koukání z okna...a hlavně jsem si skvěle připomněla, jak jsem vpadala před časem. Tak takhle už dopadnout nechci! NE! Je mi trapný jít před všechny ty lidi! Většina z nich se mi předtím snažila strašně pomoct, ale teď už se stydím za to, že bych třeba potřebovala znovz podržet...po takový chvilce. "Už si zvykám, že Tě nemám..., a že před světem mě žádnej nechrání...V každym záblesku Tě hledám dál....Mlha přede mnou, kde významně se chechtá šedá..." - zvykám si...ale ta ruka a to obejmutí, to mi bude chybět...:'-(
Všechno mi to vhání slzy do očí a už se nemůžu udržet!...Jenom jsem asi právě vyčerpala další svojí baterku....budu muset zajít hluboko do sklepa pro novou:'(

nechybí mi láska....nechybí mi sex....chybí mi....blbý pohlazení!!!

Tak už sakra jděte všichni do háje!!!

Nemůžu se postavit před ty lidi a říct: "Jo, to jsem zas já...zas potřebuju zvednout...zas jsem dopadla na holou zem. Tentokrát ne z takový vejšky, ale zamilovaná jsem byla....tak co?"
Nemůžu těm lidem ale ani říct: "Jo, všechno je v nejlepším pořádku, bude to dobrý....chytnu sama sebe za ruku a půjdu dál....vlastně se nic nestalo...konce jsou nic! Začátky jsou něco!"

Jak to začlo, tak to skončilo...jdu z extrému do extrému...všechno má dvě strany. Právě hledám tu barevnou....a nebo aspoň tu bílou:(...

Částečně kvůli tomu, že jsem měla skoro fóbii z otázek. Z rozhovoru, který pak stejně musel přijít...A v týhle bublině jde všechno daleko rychlejc...
Cejtim se strašně slabá..., ale jo...v pohodě...jenom jsem zas přišla o někoho, s kým bych si strašně ráda jen tak povídala, protože mi otevíral oči...měl pravdu...Škoda!:'-(