Jmeniny má Marie...aneb i ta nehorší jména zaslouží si být oslavována:D

Všechno to začlo už chvilku po půlnoci, když jsem měla skoro dopsaný článek na blog a dohrávala mi pohádka od Tolkiena namluvená Trojanem:o)...Přišla k nám na pokoj jen tak najednou naše nová, moc fajn brazilská vychovatelka a očividně nechtěla být naštvaná, ale bylo její povinností mě upozornit, že bych už dávno měla spát (tzn. být v posteli ani nehlesnout a mít zhasnuto...). Věděli jsme, že ona naštvaná nebude (narozdíl od jiných:D), ale přesto si to Míša neodpustila a pro záchranu situace informovala naší anglicky mluvící dohlížitelku o tom, že Marie už má teď, v těchto chvílích "name Day"...Nadšená tím, že s ní komunikujeme:) jala se Patricia slova, hrozně hezky mi popřála a pak mi řekla, že má pro mě fotku. Nějakou fotku, která by se mi mohla líbit, která by mě mohla zajímat:) Těšila jsem se, fakt!
Ráno jsem vstala, a jelikož se asi Patricia na noční nudila, na nástěnce oranžové koleje byl vylepený velký růžový motýl s anglickým nápisem "Veselý svátek, Maruško:D" ...Mno...jasně, že jsem měla radost, ale tohle jméno je fakt dost hrozný:D:D:D...I když je ale tak hrozný, je ten den nějakej zvláštní...na snídani mě obejme jedna kámoška u večeře druhá....všichni přeju hezkej svátek...no, a pak celá kvarta (to je nezvyk...vždyť jsme ještě cvrčci z tercie;)! ) rozbalí dva vééélký, skvělý, nejlepší medovníky a jíme...Všichni se vrhnou na halvního oslavence (bylo mu patnáct...) a strašně mu přejou, všichni hromadně zazpívaj "Hodně štěstí zdraví..." a pak se rozutečou vstříc osobnímu volnu...

Když má tak teď někdo čas...tak se pouští i do zdánlivě bláznivých věcí...Bojový úkol: Naučit Máju hrát volejbal! Divím se, že se do toho někdo vůbec odvážil...Můj bláznivý trenér se ale nebojí ničeho...od mojich trapnejch keců přes udejchanost a znuděnej obličej až k vyvrtnutýmu kotníku...:D:D:D Dále už raději no coment;D Na tom ani nic komentovat nejde...Můj anti-talent je až neuvěřitelný, ale do míče se trefím...jo...dokonce už jsem si i pinkala, celkem dám podání spodem, vrchem mi to jde hůř, ale občas se to taky povede....na bagru ještě zapracuju, slibuju:) Když se snažím, odhodím všechny moje předsudky ke sportu a fóbie z dětství, nemůžu říct, že by mi to nějak extrémně nešlo;)...Tak dííík, ÓÓÓ VELKÝ trenére;D!

Vyvedlo se to, dneska se to vyvedlo...mám krááásnou fotku od Patricii:)!!!mám medvídka:o)chocoholické sny jsou naplněny...k tomu jsem ještě snědla velkej kus medovíka:), dostala jsem special Delissu, rozbalila jsem Raffaello...mám vlastní krysu a jsem více než spokojená. Daleko více:)

Jedna věc je ale špatná...ta věc je šíleně špatná:( Je mi to strašně líto, ale koukat se na člověka, kterej je v rozkladu, mě ubíjí! Víc než ubíjí! Koukám, koukám....koukám na fotku s deštníkem! Usměvavej, zdravá barva...jo, něco divnýho na něm bylo vždycky;)...a co teď? Bílej, zničenej, nemluvnej...JE MU VŠECHNO JEDNO...hromada kostí...A něco neni v pořádku...buď velký něco a nebo spousta malejch něco...:( Ale já to nemam řešit...Když mně na něm záleží...Naštval mě, pomoh' mi, vytočil mě, pokecal se mnou, záleželo (záleží...(?) ) mu na mně, staral se;) (?)...A teď bych s ním pokecala...on se mnou nepokecá...Prej bych to nepochopila! (Třeba ne, no...já jsem ještě tááák malááá:) a k tomu se drze přiznávám!...aspoň ale doufám nejsem trapně ironická, nedělám ze sebe něco, co nejsem a ...nejsem jako...jako....jako...hmmm...nic, nikdo;) ...)

Fpoho, koukám na ně...na lidi...přemejšlim...koukám na hvězdy...přemejšlim...A zajímalo by mě, jestli bych měla nad čim přemejšlet, kdyby mi bylo všechno jedno...
Zářná budoucnost přede mnou:o) Už se nemůžu dočkat! Chvílemi si připadám průhledná...průhledná v červeno-růžovym zábalu...fotka je stará, teď vypadám zas malinko jinak, ale hrála jsem si...chtěla jsem vyjádřit, jak se cejtim:)

To jsem náhle viděla, že mohu pro druhého něco znamenat, už jen tím, že jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Je to něco, pro co se dá žít. (Božena Němcová)