Dneska u nás doma proběhla rodinná sešlost. Pro změnu jsme oslavovali maminčiny narozeniny. Dneska už po druhé. A znova rodinně. Možná ve větším kruhu rodinném, ale stejně to dopadlo jako vždy...velice nepříjemným ovzduším zvlášť mezi mnou a mojí máti. Dokonce ta nehezká atmosféra zahalila i mého títínka, což mě musím říci, dost sklamalo...
Kromě toho, že jsem si několikrát mírně hodně zvýšeným hlasem vyslechla co mám dělat, že to dělám špatně a jak to mám dělat, bylo mi poprvé v životě vysvětleno, proč vlastně někdo křičí nebo zvyšuje hlas. Do teď jsem si myslela, že je chyba v něm:D...V tom obludounovi, který řve.
Byla jsem tedy vyvedena z omylu. Lidé totiž neřvou, protože jsou zoufalý, nemají autoritu nebo jsou netrpěliví...Řev je totiž vynikajicí výchovná a učební technika! Když totiž na někoho zvýšíte hlas, to, co na něj řvete si prý daleko lépe zapamatuje... Ano..., já sama mám v živé paměti několik situací, kdy na mě někdo zařval. Jsem ale asi výjimka, když řeknu, že si z oněch momentů pamatuji jen to, kdo na mě křičel, občas i proč na mě křičel, ale hlavně to, jak to nesnáším...jak mi řev kohokoliv na mě vhání slzy do očí. Moc lidem se to nestává, jsem asi citlivější, ale pochybuji, že všichni řev snáší s ledovým klidem. Pochybuji také o tom, že se pomocí zvýšeného hlasu dá něco naučit, či dokonce někdo vychovat...
Jestli by to ovšem byla pravda, je také pravda, že naši zítra jedou pryč a vrátí se až ve středu, což znamená, že by to bylo opravdu mistrovské zakončení jejich "výchovných prázdnin"!
Ano, opravdu, opravdu mi cizí řev, který je směřovaný na mě, vhání slzy do očí. Většinou ke mně pak ještě dolétnou slova jako: "Nedělej scény!" , "Nebuď hysterická!" a podobné důležité hlášky...
Když je všechno ještě mírnější, bráním se většinou silnými argumenty a nebo sama zvyšuji hlas..., ale většinou, když na mě křičí někdo blízký, prostě mi vhrknou slzy do očí a uteču do pokoje. Někdy jsem k tomu vyzvána dokonce dřív než to stihnu udělat...
Nesnáším "výchovné" i jakékoliv jiné řvaní! Mám z něj respekt, hrůzu a dalších X nepříjemných věcí...:/
Taky se mi už strááášně stejská...Nemůžu se dočkat, až budu ve škole. Když na mě někdo zakřičí, ještě víc si vzpomínám na lidi, kteří na mě nekřičí. Na prostředí, kde na mě nekřičí...Utíkám tam v myšlenkách a těším se, až s těmi lidmi budu...Ti lidé mi chybí...
Taky jsem si dneska všimla pozoruhodné věci;)...někde tam daleko ode mě je někdo, na koho se těším X-krát víc, kdo mi X-krát víc chybí a po kom se X-krát víc stejská...a dneska, začlo se mi po něm stejskat ještě víc...Čím je ode mě dál, i když by to nemělo být podstatné, když stejně nejsme spolu, tím víc se mi ještě stejská...Jéžiš...už odpočítávám dny a hodiny...
Poprosila jsem pro jistotu dvě dobré duše, aby hlídaly můj duševní stav. Nehci zas dopadnout jako minule, kdy jsem přistupovala k podobným pitomostem jako např. vymazání obsahu blogu a tak...prostě chci zůstat nohama na zemi a srdcem třeba ať si lítám v oblacích:o)
Zlost je nebezpečná, člověka ponižuje. (François Rabelais)
-Všimla jsem si:) jestli né jindy, tak dneska určitě...
Rozzlobený člověk otevírá ústa a zavírá oči. (Marcus Porcius Cato)
-že by?
4 komentáře:
Myslím, že väčšina normálnych ľudí reaguje na krik citlivo. Ten zvyšok sú tí, čo kričia. Ja sa tiež často rozplačem, a nemusí to byť krik, stačí, že niekto prejavuje svoju autoritu nevyberaným spôsobom. Má hlúpe poznámky, dáva rany pod pás a podobne.. Vždy sa rozplačem aj keĎ nechcem. Niekedy sa preto na seba hnevám, ale slzy len stekajú a ja sa nepomôžem. Vtedy sa snažím "skryť", niekam utiecť a posledné čo potrebujem počuť je "vráť sa..kto ti dovolil odísť".. Brr..no kto by sa vracal? Je to ponižujúce..a hlavne vtedy, ak je človek v práve..
A ešte čosi k predošlému článku: 1. vy máte v škole rovnošaty, teda uniformy? či som zle pochopila? :)
2. ten nový účes ti pristane :)
Mno...tak je vidět, že nejsem sama:)
Ve škole máme uniformy...je to internát, s uniformama:)
A dík za pochvalu účesu:) Naši to chvíli nemohli vydejchat:D
Májo, s tím řevem máš úplně pravdu. teda, je fakt, že mě přes jistým obdobím v měsíci rozbrečí cokoliv a pak si říkám, sakra, proč vlastně bulim?
Ten účes je super! Vůbec nechápu, proč to vaši nemohli vydýchat, ale rodiče maj asi v popisu práce mít vždycky jiný názor než dítka=)
Btw, Úplně down je sqvělá písnička. Super ponurá a depresivní, přesně jak to máti nesnáší=))
to Barusch: Úplně down je depresivní a k mému nynějšímu období se nehodící píseň..., ale jinak je moc hezká a v jisté náladě celkem pochopitelná;)
Okomentovat