Jsem taková nová:), vzpomínám na chatu a přemýšlím, jak mi asi budou mrznout nožičky...

Chrmmm...jsem zvědavá, jestli mě ve škole poznaj:) Jedu tam už 3. září a nemůžu se dočkat...Dneska jsem byla u kadeřnice...a myslím, že se jí to celkem vyvedlo. Změna je věru obrovská;). Jako fákt velká;D...
Byla jsem tam s babičkou. Takže to bylo jak jinak než dokonalý:) Hned od kadeřnice jsme jely do města, sehnat boty k uniformě. V celé Praze je velká nouze o černé sandály na co nejmenším podpadku...Nenašly jsme ani jedny. Mno...když jsem tak jela tramvají zpátky domů, zamýšlela jsem se nad tím, jak budu v zimě ve sněhu chodit jen tak bosa v silonkách:) Obávám se totiž, že když jsem prošla centrum Prahy a Zličín a nic nenašla, nemám nejmenší šanci v následujícím týdnu narazit někde jinde (zbývá Chodov a Smíchov...) na černé sandálky...No...už teď mě zebou nožičky:(
Prošla jsem s babičkou všechny možný uličky a ulice:) Když už nás to nebavilo, koupily jsme si čokoládovou zmrzlinu (MŇAM!) a pěkně jsme si zas jednou pokecaly:)Znova jsem se přesvědčila o tom, že na mojí babičku nikdo nemá. Ta je prostě nej:) Ona mi vždycky pomůže, dá si se nou 80ti% čokoládu, spořádá se mnou hrnec zmrzliny, koukne se se mnou na všechny pitomosti v televizi, když jsem nemocná, tak se o mě stará, vyslechne, pochopí, poradí, podrží...(a dalších X věcí...)...mno...nad ní nejni;)

A fotky z chaty Míši už mám:) Ty nejhezčí a nejftipnější sem bohužel kvůli důkladné cenzuře nemůžu umístit...(kdyby náhodou;) ), ale pár jich sem šoupnu...:) Nechce se mi o tom totiž moc psát. Vlastně to ani dost dobře nejde...Hrály jsme karty, spaly, drbaly, vařily...povídaly si...a ještě další věci, o kterých není nutno mluvit...Já Bětka Míša SáraTerka nadávám signálu...neni:/ byla fakt sranda:D

Jsem happy Mája:o) Jinak to prostě nejde říct:)

Přátelství je slunce, co nikdy nezapadá. ...no coment

-vzhledem k tomu, jak dlouho jsme byly vzhůru...