Tak dneska jsem se vrátila. Stejně jako jsem předtím psala, že se těším, až konečně uvidím Míšu, musím i teď napsat, že jsem ráda, že jsem KONEČNĚ doma. Nebyla jsem tu 14 dní. Těšila jsem se nejenom na comp. Nic proti Míše, s tou bych byla klidně do konce života, protože kafe, drbů, hodin smíchu a čokolády není nikdy dost...hlavně když ještě k tomu slavíte jedny narozeniny a předčasně dva svátky:), ale já jsem se těšila domů, do Prahy, na Bílou Horu;)
Týden s Míšou přinesl zajímavý poznatek... Těšila jsem se na Míšu, očekávání byla předčena. Bylo to superskvělý a ještě daleko lepší, ale uznávám...ani na minutku jsem nevyhnala z hlavy osobu "O" osoby "XY" osobu s tisícem jmen...jen né s tím pravým:o) Osobu, jejíž jméno má tak rád můj bratr;) Míše už to asi docela mohlo lézt na nervy, když mi třikrát něco řekla a až pak zjistila, že koukám z okna, či jinam do blba, jsem myšlenkama úplně jinde a okolní svět nevnímajíc, zase sním...a ve s vém snění jsem s ním:)Docházelo tedy k situacím, kdy už jsem se před Míšou cejtila jaksi blbě;), ale prostě jsem si nemohla pomoct:o)
Míšina oslava narozenin poběhla hezoučky. Můj dárek se líbil:) Večer jsme si malilinko ovínily mysl (ale jenom malilinečko a minimálně...skoro by to nikdo nepoznal;) ) -dokonce i s dovolením rodičů:) (což mě nesmííírně, vesmírně a ještě víc překvapilo:D:D:D a ještě teď si myslím, že je někdo prostě na jeden den vyměnil, očaroval, zaskočil...či co:) )
Tak jenom doufám, že se se mnou i přes moje celodenní výpadky a snění líbilo i Míše:o)
Musím se jenom ještě narychlo vzpamatovat z toho týdenního nežehlení, pojídání chocolad, popíjení coffe a neustálé přítomnosti Míši...musím nastartovat starý dobrý "přežívajícně užívací" systém a ve středu zas někam frčím...Do Francie, do Francie s kouskem naší školy...snad to bude víc než "velice zajímafé;)" A až se vpamatuju, nejspíš tady ode mě naleznete zase "můj typický článek"...Teď to ze mě nějak neleze...
Přátelství je láska bez křídel. (George Gordon Byron)
-no...je...proto jsem si musela párkrát aspoň představit, že mám křídla;) (tak jsem snila:) ) a bez Míši by to nešlo, bez ní by nešlo NIC:o)
poznatek číslo 2: Jsme s Míšu ještě větší protiklady než jsem si myslela, ale...ostatně jak dokazuje i obrázek;) - protiklady se přitahujííí a my se přitahujem už dóóóst slouho a FOREVER!!!
5 komentářů:
Já si myslim, že jsme až zas takový protiklady nebyly, že teprve začínáme být;o) ale co.. každej jsme jedinečnej a svůj a to je hezký.. Jak říkám já, kdyby bylo všechno stejný, tak by byla NUDA, na což mi samozřejmě můj bratr oponoval, ale ten mi už je ze zásady oponuje navšechno co povim, takže to bych neřešila..:o)
Musim ale říct, že začínám bejt protikladná k čím dál tím více lidem, jestli to chápeš, ale já tu nebudu psát o sobě, když je to blog o tobě:o) a je to super hezkej a super popsanej blog;o)
no a kola se mi samozřejmě super líbily, o tom není pochyb:o)
a celej život je "super" a jiný slovo neznáme...a jsme blázni...a máme rádi tu super čokoládu...a milujem vás všechny!!! Chachacha:)
Dík za komentář, pozdravuj Lukáše...a příště se o sobě klidně rozepiš...člověk někdy napíše to, co by neřek´, tak by mě zajímalo, co bys mi o sobě napsala...
a ještě něco: Ty ryze "TVOJE" názory se většině lidí těžko přijímaj tzn. proto se ti zdá, že seš protikladná k tolika lidem...podívej se na to očima někoho druhýho (a zamysli se, jestli mu to třeba nemůže bejt líto...)Ale to si můžem říct:) Tak dííík;)
Já to myslela víc povrchně, to protikladství, ale neva.. Jenom po mě prosím tě nechtěj, abych teď nad tím uvažovala, páč jsem naprosto mrtváááá :o) ( a unavený smích ;o))
O unaveném smíchu víme své:D
Já věděla, že to pochopíš:o)
Okomentovat