Congratulations... | Neatrofuji. A všechno vám napíšu.

Máme tady slečnu Plačkovou, paní Smutnou a dnes jsme se rozloučili s panem Prudičem.
Pořád se nás někdo ptá, jak se máme.
Někteří z nás se snaží usmívat, když vyjdou z pokoje.
Ve skutečnosti si však nepřejeme nic jiného než silný prášek na spaní.
Jsou horší a lepší dny, horší a lepší noci.
Ale pořád to není ono.

Včera mi napsali z Nottinghamu, že teda jo, že by mě na Neuroscience and Pharmacology i chtěli...a to s docela průměrnými výsledky z obou maturit, které jsou pro mě ale zatím v nedohlednu. V mlze mám i příštích pár hodin, natož nějaký květen. Avšak ty požadavky se zdají být zvládnutelné. Bylo by to hezké... A uznávám, docela mi to včera zvedlo náladu :)
Tak si teď s tím moje hlava neví rady. Šťastně uplakaná, radostí se klepu špatně se mi dýchá, samým entusiasmem bych všechno zaspala. Úzkostný úsměv.

Každý den napíšu hromadu mailů a po večer si připadám jako telefonní ústředna. Každé odpoledne mám návštěvu. Všichni mi strašně drží palce, říkají, jak jsem šikovná...a já se pak stejně skoro vždycky rozbrečím a nemůžu přestat - zvlášť když mi najednou přijde líto, že jsem se zase rozplakala a návštěvu nepotešila, nýbrž zklamala a vystrašila. Tak bych se tímto ráda omluvila návštěvám, kterým jsem takto ublížila, maminko.

Kromě odpoledních návštěv, večerních telefonátů a průběžného mailování si buďto pouštím znovu některé díly doktora House, aby se mi lépe spalo, dívám se na doma stažené nejnovější díly několika rozkoukaných seriálů, ale také objevuji seriály nové.
Viděla jsem obě dvě řady seriálu Life on Mars. Geniální. Nádherná britská angličtina a Machester v roce 1973. K prvním dvěma dílům jsem si musela zapnout titulky, pak už to šlo bez problému i bez nich...(když se ale v jednom dílů přihnala skupinka Irů, musela jsem si tulky zase zapnout, ať jsem se snažila, jak jsem se snažila :) ).
Ve čtvrtek večer mi obvykle dojdou seriály a těším se, až si v sobotu nějaké opatřím, tak sahám po filmech. Dneska už jsem jeden stihla. Výborný. Mary and Max. (vděčím za něj debatérovi) Nádherně kreslený s úžasným příběhem. "If the taxi goes backwards, does the driver owe you money?" Anebo - CONFUSED + PUZZLED = CONFUZZLED ... - alkoholismus, duševní poruchy, smrt ...a přesto je to vážně super.

A pak taky máme program. Různě se protahujeme a trénujeme mozky. Abychom celí neatrofovali. Dnešní "pastelková psychogymnastika" mě příjemně překvapila. Napište si na papír slovo PASTELKA. A teď z písmen, které toto slovo obsuhuje, vytvořte co nejvíce slov nových. Nemusíte použít všechna písmena, samozřejmě. Na první pokus jsem jich měla asi 48. Všichni dohromady jsme jich pak dali kolem 89, a to nepočítáme všechny možné tvary jednotlivých sloves. Z pastelky jsme měli atak, apel, etapa, kat, sekta, plakat, pakatel, plesat, skalp, kasta, past, lest, tlak, tep a mnoho dalšího... Se zkratkou SAT jsem neuspěla, ale "telka" uznali. Ode dneška mám pastelky zase o něco radši. Ani ve snu by mě nenapadlo, kolik slov se z nich dá vytvořit. Tedy...po přečtení debatérovy eseje, v níž na téma Scrabble pracoval pouze se sedmi písmeny a také dokázal vytvořit divy, bych se nejspíš divit neměla... Ale co už.
Písmenka. Písmenka v jakékoli formě. Vyťukaná, nakreslená, namalovaná, napsaná, vytištěná, vystřižená, nalepená, různých fontů... Mám je ráda. Vyřčené písmeno je hláska (to jsme se kdysi učili). A já jsem spíš na ta nevyřčená. V tom jsem asi lepší...aspoň myslím. Měla bych tedy návštěvám psát radši dopisy?